Hypnotická psychoterapie
Hypnotická psychoterapie je přístup, který vytvořil, a proslavil legendární americký terapeut Milton Erickson.
Vychází z předpokladu, ověřeného jeho celoživotní zkušeností, že v mysli každého člověka jsou nevědomé zdroje, pomocí nichž se může téměř neomezeně učit rozvíjet své možnosti, rozšiřovat své dovednosti, řešit své potíže.
Běžně je tato vrstva naší mysli překryta vědomou činností, úvahami, analýzami, předpoklady.
Vědomá mysl je velmi výkonný zdroj, pracuje ovšem kauzálně (od příčiny k následku), v polaritách (ano-ne,dobře-špatně,černá-bílá) a velmi lineárně.
Na rozdíl od ní nevědomá část mysli je mnohovrstevnatá, pracuje v symbolech, obrazech, intuitivně a v mnoha prostorech a časech najednou. Velmi podrobně se lidským nevědomím celoživotně zaybýval švýcarský psycholog C.G.Jung.
Terapeut pracující tzv. ericksonovským přístupem nemění klienta, jen mu ve vzájemné spolupráci pomáhá otevřít skryté zdroje tak, aby vědomí s nevědomím mohlo nově spolupracovat takovým způsobem, který povede ke kýženým změnám v klientově životě.
Komunikační hypnoterpie NENÍ klasická direktivní hypnóza, jak ji zná většina lidí. Terapeut "nesype" klientovi do hlavy žádné příkazy, zatímco klient "spí". Ericksonovská terapie je založená na spolupráci. Cílem spolupráce je najít naprosto jedinečný způsob, jak se klient může nejlépe naučit využívat svého nevědomého zdroje. Klient sám, mnohdy na velmi nevědomé úrovni, je nejlepším odborníkem na řešení svých vlastních potíží. Z tohoto důvodu se také každý klient potřebuje naučit něco jiného a i jeho transové učení bude jiné. Někteří klienti se potřebují naučit vstupovat do velmi hlubokého transu, některým postačí jen lehký trans a jsou i lidé, kterým se otvírají nové zdroje i "pouhým" terapeutickým rozhovorem. Vždy ovšem platí, že vše je určeno jedinečností potřeb a povahy každého klienta. Terapie končí ve chvíli, kdy klient považuje svůj problém za vyřešený.
